Individuální přístup ve školce znamená, že každé dítě je vnímáno jako jedinečná osobnost s vlastním tempem vývoje, zájmy, potřebami a stylem učení. Cílem je podporovat dítě v jeho přirozeném růstu, rozvíjet jeho silné stránky a zároveň mu pomáhat překonávat případné obtíže — to vše v bezpečném a respektujícím prostředí.
Hlavní principy individuálního přístupu v DS:
Metoda CLIL ve školce (Content and Language Integrated Learning – obsahově a jazykově integrované učení) je inovativní přístup, při kterém se děti učí cizí jazyk (nejčastěji angličtinu) prostřednictvím běžných činností a témat, která by se jinak učila v mateřském jazyce. Ve školkovém prostředí to znamená, že děti jsou vystaveny cizímu jazyku při běžných aktivitách, jako je zpívání, tvoření, hraní her, ale i při stravování nebo oblékání.
Základní principy CLIL ve školce:
Montessori prvky ve školce představují pedagogický přístup založený na principech Marie Montessori, který klade důraz na respekt k dítěti, samostatnost, svobodu volby v rámci jasně daných hranic a připravené prostředí podporující přirozený rozvoj. Montessori pedagogika se dá do běžné školky zařadit i částečně — tzv. Montessori prvky – a přináší tím do výchovy hlubší porozumění dětským potřebám a rozvoji.
Základní principy Montessori přístupu:
Tělovýchovné prvky ve školce představují součást denního režimu, která podporuje zdravý tělesný vývoj dítěte, rozvíjí hrubou i jemnou motoriku, rovnováhu, koordinaci pohybů, ale i sebevědomí, vytrvalost a spolupráci. V předškolním věku je pohyb přirozenou potřebou dítěte a je důležité mu dát prostor k jejímu naplnění.
Tělovýchovné prvky ve školce představují součást denního režimu, která podporuje zdravý tělesný vývoj dítěte, rozvíjí hrubou i jemnou motoriku, rovnováhu, koordinaci pohybů, ale i sebevědomí, vytrvalost a spolupráci. V předškolním věku je pohyb přirozenou potřebou dítěte a je důležité mu dát prostor k jejímu naplnění.
Cíle tělovýchovných prvků v DS:
Učení v souvislostech a hrou je přirozeným způsobem, jak děti v předškolním věku objevují svět. Nejde o formální výuku, ale o prožitkové a smysluplné aktivity, které vycházejí z běžných situací, přímých zkušeností a hry jako hlavního prostředku poznávání.
FORMÁTY UČENÍ V SOUVISLOSTECH A HROU:
1. Tematické bloky (projektová výuka)
Např. „Na statku“, „Cesta do vesmíru“, „Moje tělo“
➡ děti zkoumají jedno téma z různých úhlů a napříč obory
2. Integrované činnosti
Např. při výrobě dortu:
3. Didaktické hry
4. Pohybové hry s poznávacím cílem
Např. „Skákej na barvu“, „Najdi tvar“, „Uteč od číselného vlka“
5. Příběhové učení (storytelling)
Děti se učí skrze příběhy – pojmy, řešení problémů, souvislosti.
6. Volná hra v koutcích (centra aktivit)
Např. kuchyňka, staveniště, příroda, obchod – každý koutek podporuje učení v jiné oblasti.
CO ZNAMENÁ UČENÍ V SOUVISLOSTECH?
Učení v souvislostech znamená, že dítě:
VÝHODY UČENÍ V SOUVISLOSTECH A HROU:
UČENÍ HROU
Hra je pro dítě hlavní činností a přirozeným prostředkem učení.
Proč je učení hrou tak efektivní?
Dětská skupina (DS) pro děti od 1 roku věku je forma předškolní péče, která je určena pro velmi malé děti, často ještě před vstupem do klasické mateřské školy. Péče o děti v tomto věku má svá specifika, která vyžadují vyšší míru individualizace, jemné přechody a bezpečné, podnětné prostředí.
PROČ DĚTSKÁ SKUPINA OD 1,5 ROKU?
SPECIFIKA PÉČE O DĚTI VE VĚKU 1–3 LET: